Kachni

Jeho Svatost 14. Dalajláma aneb o míru a žlučníkových kamenech

2008-11-30T18:27:00.005+01:00

Před několika dny jsem veřejně přiznala v co věřím a kdo tedy jsem. A když to přiznáte veřejně, něco se ve vás tam uvnitř v hloubi duše hne. A pak jsem si uvědomila, že to co už těch pět let studuju a snažím se pochopit už je mojí součástí. Navždycky.

A dnešní přednáška Jeho Svatosti 14. Dalajlámy mě v mnoha věcech ještě utvrdila.

S kamarádkou, která se do Buddhismu snaží proniknout poslední dva týdny, jsme na Vyšehrad dorazily s půlhodinovým předstihem. Ale i tak už tam bylo opravdu hodně lidí . . . A ty fronty v Kongresovém centru, taky děs. Tolik lidí snad nepřišlo ani na premiéru posledního Harryho Pottera. Nakonec se ukázalo, že přízemí už je kompletně plné, takže jsme byly nuceny přesunout se do fronty na balkón. Při osobní prohlídce mi ten milý pán u vchodu odcizil lahev Dobré vody, ale za to mě nechal projít s foťákem, jídlem a kapesním nožem. K čemu ty kontroly jsou?

Čekání na Jeho Svatost nám zpříjemňoval film o jeho osobě, promítaný na plátno na jevišti. Když Jeho Svatost konečně dorazila, následovaly hlasité ovace.

Celá přednáška by se dala shrnout jako poselství Míru a klidné duše. Takže žádné nové převratné věci.

O dost zajímavější byly dotazy z publika a tak konečně došlo i na jeho osobní názory . . .

Nechybělo i nezbytné požehnání na závěr přednášky, ovšem to bylo asi tak všechno.

Kamarádka to celé ohodnotila větičkou "To je fakt borec . . ."

Byla jsem ráda, že jsem se mohla účastnit, ovšem bylo mi docela líto, že většina sálu byli zřejmě lidé, kteří se na Jeho Svatost přišli podívat jako na celebritu a nějaké hlubší poselství jim zřejmě uniklo. Ovšem, nelze soudit.

Ale jak říká sám Dalajláma, je přece jen obyčejný buddhistický mnich . . .

První adventní neděle

2008-11-30T10:47:00.005+01:00

Mummy: "Hele, dneska je adventní neděle . . ."

Já: "Hmm, tak zapal nějakou svíčku."

M: "To budem jako čekat na příchod Spasitele?"

Já: "To ani náhodou . . ."

M: "Hele, ale dneska tu je Dalajláma. Ten nás všechny spasí . . ."

Já: "Ten má svých starostí dost."

M: "Tak já zapálim aspoň tu vonnou tyčinku . . .

To bílé na zemi . . . že by sníh?

2008-11-23T21:45:00.006+01:00

Nestíhám fotit, psát, publikovat . . . Zato se věnuju józe, latině, čtu a trávím čas s přáteli. Prostě konečně dělám to, na co jsem ty roky čekala.

A venku napadl sníh, do kontaktu s ním jsem přišla včera, když se mi málem podařilo natáhnout se na Míráku. Linda je hrozně odvázaná z toho, že konečně sněží a Jenn měla pravdu, že ty další fotky budou až ty zimní . . .

Zimu nemusim. A jestlipak nám zítra ráno pojede autobus? Necháme se překvapit . . .

Do lesa

2008-11-17T20:15:00.009+01:00

Po delší době jsem vyrazila do lesa, tentokrát na Křivoklátsko. A i když se teploty pohybujou kolem jednoho stupně nad nulou, bylo to fajn . . . Mám hrozně ráda procházky podzimní přírodou :)

Do oušek

2008-11-11T16:09:00.005+01:00

Protože jsem teď zase doma, tak doháním co se dá. Dnes jsem se konečně dostala i k nafocení náušnic vlastní výroby :) Vybrala jsem svoje nejoblíbenější kousky:

Morava/Polsko - podzim 08

2008-11-10T08:44:00.015+01:00

Donuts - aneb jak to dopadlo

2008-11-03T19:46:00.003+01:00

Nejdřív jsem si nebyla jistá co s donutkama udělat, ale holky mě přivedly na nápad zavěsit je jako naušnice :D stačilo 15 minut s drátkem a kleštěma a bylo hotovo . . .

Sázka o srdce

2008-11-02T19:16:00.003+01:00

Potkávám tě každý den,

Klestíš si cestu davy,

Neohrožen,

Ve svém vlastním světě.

Co skrývá se,

Za tvými tajemnými gesty,

Proč tváříš se,

Že víš víc.

Chci vědět,

Co tajíš.

Chci znát tvůj svět.

Chci všechno a nejlépe hned.

Mám plán.

Už uzavírám sázky,

Sázky o tvé srdce.

Sázky o vítězství a prohře.

Ale bojím se,

Že vítězství je jen mým snem.

Jestli přece,

Nebude ta prohra lepší . . .

_________________________________

Ano, opět mě napadlo pár veršů . . .

Možná se zdají být vyrvané z kontextu, ale je to tak lepší :)

Donuts

2008-11-01T18:10:00.006+01:00

Dneska, ve volných chvílích, sem se konečně dostala k Fimu. Pokud nevíte o co jde - Fimo je modelovací hmota, která po vypálení v troubě ztvrdne. Výhodou je, že sité barvy nevyblednou a z téhle pseudo modelíny se dají vyrábět různé, zajímavé věcičky . . .

Nicméně, i přes to, že fimo mám už v šuplíku asi půl roku, k prvním výrobkům sem se dokopala až dneska :P

Neodolala jsem představě donutů a tak sem si je vyrobila :)

Mackie, where are you???

2008-10-21T21:00:00.004+02:00

Stále čekám, až se mi Mac vrátí a já budu už konečně mít volný přístup do interaktivního světa internetu. A vypadá to, že se načekám . . .

Dneska na mě zase jednou přišel záchvat měnění designu blogu, protě si nemůžu pomoct. Ptáčci byli fajn, ale jaksi špatně čitelní a nepřehlední. Tak snad tohle bude lepší a při mojí mánii i dýl vydrží . . .

Rasputinovy Tajnosti v Transylvanii

2008-10-14T18:30:00.013+02:00

Transylvania (2006)

(rumunsko-anglicko-francouzské znění)

Příběh mladé francouzsky Zingariny, která se nešťastně zamiluje do rumunského muzikanta Milana. Když Milan jednoho krásného dne zmizí, Zingarina se se svou kamarádkou Marií vydává za ním, do srdce Rumunska, Transylvanie.

Není to žádný slaďák, spíš boj o přežití. A hlavně je tam krásně vidět to pravé Rumunsko . . .

82%

Rasputin (1996)

(slovenský dabing)

Punc životopisného filmu pod záštitou HBO sliboval mnoho.

Postava Rasputina se ze začátku tváří docela sympaticky, ale to pouze prvních 15 minut, dokud se nezačne plazit po cikánských prostitutkách. Pak už to jde opravdu z kopce.

Jinak tvůrci mohli alespoň ze solidarity přejmenovat film na něco jako "Sex, drogy a rock'n'roll na rickmanovský způsob"

Možná že to bylo tím slovenským dabingem, ale viděli ste někdy Angličany, kteří se snaží tvářit se jako Rusové? No, moc jim to nešlo . . .

64%

Tajnosti (2007)

Julie, žena, která má zdánlivě vše, stíhá v jednom dni úplně všechno.

Koupit si klavír, rozejít se s milencem, najít si dalšího, otěhotnět, zjistit že ji manžel podvádí se sekretářkou . . .

Jinak všem kolem se tenhle film zdál nesmírně oduševnělý, mě přišel jako takový menší škvár . . .

Iva Bittová si ve filmu zahrála asi poprvé a naposledy, Karel Roden si připsal na své konto další film a Martha Issová zachraňovala situaci.

45%

Zázvor

2008-10-12T09:36:00.002+02:00

Já: "Dáš si?"

Kačka: "Hmm. Co to je?"

Já: "Kandovaný zázvor."

Kačka: chvíle přežvykování . . . "Bléé, ježiš to je hnusný!!!"

Já: "Verčo, chceš taky?"

Verča: "No to je nechutný, jak to můžeš jíst?"

Majda: "Co to jé? Dej mi taky kousek."

Já: škodolibě podávám pytlík

Majda: "Á!! Fuj, to pálí!"

Majda: "Hele, Petře sněz to." šermuje kouskem svého nakousnutého zázvoru Petrovi před nosem.

Petr: "Bléé . . . Fuj! Co to je?" letí vyplyvnout zázvor do koše.

Majda: "Honzo, chytej!" hází zázvor přes celou třídu až do horních pater (máme stupňovitou třídu).

Honza: přežvykuje "No fuj! Pálí to! A sou v tom nějáký vlasy . . ."

Já: "To nejsou vlasy, ale vláknitá struktura . . ."

Fíla: "Hoďte mi taky!"

Já: házím Fílovi plátek zázvoru

Fíla: dává kousnout Tomovi, po chvíli oba běží k umyvadlu, aby se toho zbavili

Tom: "No fuj . . ."

Fíla: dostává nápad a umývá zázvor pod proudem vody "Hele, když se z toho smeje ten cukr a namočíš to, tak to neni zas tak hnusný . . . docela dobrý"

Péťa: "Dej mi taky." a se zázvorem běží na chodbu

Péťa: pochvilce se vrací "Tak jediný komu to chutná je Héérečka a Domča."

Patrik: "Kecáš! a na mě "Hoď mi taky kousek."

Já: dobře se bavím a házím zázvor Patrikovi

Patrik: "Hnusný . . . A ty to fakt jíš?"

Já: "Jasně. Jinak bych si to nekupovala . . ."

Patrik: "A kolik to stojí?"

Já: "23,50"

Patrik: . . . "To je docela dobrý za něco tak hnusnýho . . ."

. . . a co za deset let?

2008-10-05T20:42:00.005+02:00

Mimo fakt, že píšu blog (více či méně), se bez internetu neobejdu. Když potřebuju slovník, chci vědět jaké bude počasí, co dávají v kině, když se spojuji s kamarády, když čtu noviny a různé e-ziny a kvůli dalším stovkám věcí potřebuju internet. Prostě je to jedna z věcí nad kterou už ani nepřemýšlíme. Prostě ji používáme.

Dneska mi kamarádka poslala nejméně devět let staré fotky jednoho našeho společného známého. Hodně kompromitující fotografie. Ten pán by asi nebyl rád za snímky, kde je v silně podnapilém stavu a v nevhodném oděvu . . . A už vůbec by ho nepotěšilo, že se to dostalo zrovna k nám. Bylo mi řečeno, že kamarádka má fotky od kamaráda a ten je má od někoho dalšího, který je našel někde na netu. Stačilo pár minut na google.com a dostala sem se na obsáhlou galerii jednoho nejmenovaného spolku, jehož členem byl v mládí výše zmíněný. A nestačila sem se divit. Hemžilo se to tam fotkama, kde hlavní aktéři byli v nezáviděníhodných situacích. Tehdy to byli mladí kluci, dnes to jsou muži středního věku. Někdo by řekl docela trapas.

A tak se ptám, jestli nějak nezapomínáme na (ne)bezpečnost internetu jako takového. Píšeme blogy, zveřejňujeme fotky a různé osobní informace. A co s tím bude za deset let? Pochybuju, že se to všechno do posledního smaže. A pro některé bude dost snadné vytáhnou na vás zapomenuté prohřešky mládí. Internet je sakra nebezpečná věc . . .

A co vy? Jste opatrní, nebo jen tak vystavujete svoji osobu ve výkladní skříni netu???

Pod chobotem mamuta, u ocasu anakondy

2008-09-25T21:10:00.009+02:00

Tak sme se dnes vydali na "exkurzi" do Národního Muzea. Zavzpomínala sem si na ty časy, kdy jsem jako malá holčička s očima na vrch hlavy pobíhala po sálech a objevovala stále nové věci. Tehdy se mi tahle honosná budova v čele Václavského náměstí zdála neskutečně velká. Dnes, po tolika letech se mi zdála až příliš malá. Ale ta poezie okamžiku nezmizela, je tam stále . . .

S prof. Mikem jsme se shodli, že by se tam dalo bydlet. Ovšem, až potom, co by předělali celé oddělení antropologie, bezpodmínečně. (kvůli mě, ovšem)

A i když z duše nenávidím, ty papíry s předtisknutými otázkami, bez kterých by žádná exkurze ani nebyla, nebyly zas tak hrozné. Dokonce ty situace, při hledání odpovědí někdy i pobavily.

Ovšem, bylo toho nějak moc.

A pak, na Můstku sem potkala jednonohého Roma. S celou svou hrdostí se opíral o zeď z ulepených dlaždic a jedním prstem ťukal nějaké ty čísla do ciferníku telefonního automatu. Potom celá ta scenerie, valící se davy konzumní společnosti, dostala trochu jinou barvu.

Večer mě k mému štěstí, vytáhl Michal ven. Zase jednou sem se cítila nějak normálně. Přešli sme pole a louku a skončili na hřišti. Jen sme se tak houpali, tak jako dřív. Výš a ještě výš a dál od všech těch starostí, povinností a hloupých předsudků. V tu chvíli se zdálo samozřejmé, že kolem se stmívá, Míša mě zkouší z angličtiny a jeansy mám od písku a potlapkané od Charlieho.

A zítra je pátek - už . . .

Hit týdne

2008-09-17T19:55:00.002+02:00

"Mám vás!"

2008-09-17T18:37:00.013+02:00

Na škole máme, podle mého odhadu, takových 30 profesorů. Někteří jsou vtipnější, jiní zas tak neperlí, za to nám dávají zabrat jinak . . . A jelikož mě nesmírně baví pozorovat okolí a hlavně lidi kolem, mé pozornosti neunikl ani profesorský sbor. Takže už po celkem krátké době sem schopná vám říct, kdo nosí jaké boty, kdo má na krku keltský kříž a kolik milovníků bot na platformě se tam najde etc. Přiznávám, je to trochu úchylka (jedna z mých mnoha), stránky erárního/pracovního bloku sou po okrajích hustě popsané povahovými rysy, názvy kusů oblečení a jinými nezbytnými věcmi.

A včera jsme s Kačkou dospěly ke skandálnímu odhalení. Vzhledem k tomu, že včerejšek byl ve znamení Třídních schůzek, všichni vyučující se vyžehlili, oprášili, umyli, převlíkli, přezuli a jinak zušlechtili. Dokonce mám podezření, že všichni pánové měli povinně černé polobotky . . .

Co všechno stálo za to . . .

Třeba dneska přišla prof. Daubnerová do třídy a ptala se co máme za předmět, když se dozvěděla že češtinu, vylezlo z toho tohle: "A s kým to máte?" odpovědí jí bylo "S Mikeskou.", což nejen Verče přišlo, jako mnohoznačný rozhovor . . .

Prof. Chadima zase rád pořekadlo: "Kam nemůže Čech, tam nastrčí babu." a nemá rád Bio, což vyplynulo z věty: "Kult zdravýho těla. Všichni do sebe cpou Bio. Já nevim. Já to nejim, pokud to neni uzený."

Pak taky, že YouTube je vlastně "JOTUBÍ" a že Agamemnon byl "Mastnej, fousatej sliz."
Ovšem věta: " Když je panna, tak to znamená, že to není žádnej SECONDHAND.", kterou nám byl v hodinách Filozofie vysvětlován konflikt, který vrcholil dobytím Tróje, nám všem ukázala, že prof. Chadima používá rozmanité výrazové prostředky . . .

Ještě k dobru přidám, že matka Achillese "Vočůrala Osud" a ve starém Řecku se zásadně bojovalo "Fejs tů Fejs" . . .

A tak tam žijeme, a baví nás to, a všichni jsou (jako vždy) skvělí

Skokani na švestkách

2008-09-15T20:39:00.006+02:00

Za tenhle víkend mám něco kolem 200 fotek, 4 krásných exemplářů Skokanů zelených. kochejte se :o)

Řekněte: Zelenina!

2008-09-09T19:31:00.004+02:00

Druhý den na Sázavské je za mnou. Ale stejně si připadám, že na škole sem už roky. Všichni sou v pohodě i když profesoři jsou více či méně trhlí, já tu školu miluju. Dneska sme zopakovali literaturu ze včerejška, následovala matika s Počtou, což byl a asi bude úlet. Kratochvílová z fyziky zkoušela, což byla fakt sebevražda v přímém přenosu (a bude hůř . . .).

Taky sme dneska vyfásli Belém Lage Gonzáles, naši rodilou mluvčí na špáninu. Ale stejně nejlepší hlášky dneska měl prof. Miko a Chadima.

První jmenovaný do biologie přitáhl svojí "milenku", 7 kilovou vázanou krásku - mega učebnici biologie. Náležitě nám vysvětlil, jak dlouho po ní prahl, až si ji fakt, když už to nemohl vydržet, přece jenom koupil. (Bojím se, že taky tak jednou dopadnu . . .)

Z druhého jmenovaného se vyklubal farář a znalec řečtiny a latiny. přesněji řečeno se s tím vytahoval jak mokré tričko.

Potom poznamenal něco ve smyslu, že někdy kolem 18.let se začneme zajímat o New Age a esoteriku. Byla sem v pokušení zhroutit se smíchy pod lavici a oznámit mu, že já už se o esoteriku a další "podprahové" vědy zajímám už 5 let a poctivě je studuju . . . Pak sme došli k Poznání s velkým P a nějak sme se do toho zamotali až z toho vylezlo, že prof. Chadima je taková školní sexbomba.

cituju: "Jsem podobný Johnnymu Deppovi, trochu šmrncnutý Bradem Pittem a trochu Orlandem Bloomem."

Tentokrát sme s Kačkou pod tou lavicí fakt skončily a smíchem sme se dusily ještě půl hodiny. Hodina filozofie byla zakončena tím, že Chadima vybral dotazníky ohledně menšin a každému řekl "Díkes.". Jo a to nám vyká . . .

V intelektuálním nebi pro ty normální

2008-09-05T22:04:00.012+02:00

Vrátila sem se z Eldorada s pocitem, že všichni sou skvělí a já konečně můžu žít :o) Pár fotek, které se mi podařilo ukořistit a zbytek bude na školním webu . . .

Josefína, hrozně fajn holka

Verča, to je číslo!

Kačka, taktéž bezvadná

A náš třídní pan profesor Miko, skvělej člověk a navíc biolog!

Asi bych měla vypsat celou I.B, ale fotek je zatím nedostatek a tak aspoň napíšu, že to jsou všichni normální, bezvadní lidi :o)

Sakra, jak já se těším na pondělí :D

Žádné dva měsíce, ale dva roky

2008-08-27T19:52:00.010+02:00

Řekla sem si, že by se hodilo nějak to shrnout. Tyhle prázdniny sem vlastně ani nezaregistrovala. Já vím, zní to divně, ale byl to prostě život, který sem si už pěkných pár let dlužila. Konečně sem pochopila hromadu věcí. Je to zvláštní, že za dva měsíce pochopíte víc, než za dva roky. Potkala sem spousta nových lidí, splnila sem si sen a zase jednou sem se podívala k Atlantiku a už vím, proč jsem tam, kde jsem. Prostě jsem zase o nějaký ten mílový krok dál.

A i když dodržuju pravidlo, že svoje fotky zásadně na blog nevěším, teď sem si řekla, k čertu s pravidly. K čemu to vlastně je? Je to můj život, ne? :o)

Morava - Červenec 08

2008-08-08T12:58:00.013+02:00

Letošní Morava se mimořádně povedla :) Tak sem si snad vynahradila ten šílený únor. Sice jsem tam byla jenom týden, ale i tak to stálo za to.

Houby rostly (ty houby jsou jako v tom košíku) a bylo fakt vedro. Kája zase vytáhla plavky :)

Je fakt, že docela dost času sme strávily po kavárnách, tady se zrovna vášnivě debatuje na rozličná témata

Poznala sem hodně skvělých lidí, tady je zrovna Mája.

Hele, poznala sem i jednu skvělou myš, teda pana potkana :) Morouš je za hvězdu . . .

Tarunka, zlatíčko, leonbergr mojí sestřenky Káji

Byly sme pořád venku, buď u řeky, se psem nebo jen tak . . .

V deštivých večerech sme vymýšlely, co? Vymýšlely jsme blbosti :o)

A našemu zájmu neunikla ani čajovna . . .

Cestou zpátky do Prahy sem měla možnost strávit půl dne ve Zlíně. Sice sem se opět navrátila k životu kavárenského povaleče, ale i tak bylo fajně.

A nakonec sem splnila i svoje předsevztí, že ve Zlíně zajdu do kavárny/cukrárny U mlsné kočky. tenhle podnik sem si jednou našla přes net a teď sem se tam konečně vypravila :o)

BioKachna

2008-08-01T22:20:00.009+02:00

Nevím, jestli je to prokletí, které mě pronásleduje z blog.cz, nebo smůla. Musela jsem změnit nick i doménu mého blogu, protože na blogger.com vyvstaly jisté problémy s mým účtem.

Aydre >>> Kachna

loony-from-the-moon.blogspot.com >>> biokachna.blogspot.com

Ale jsem to pořád já. :)

Garden Party

2008-06-22T10:52:00.018+02:00

Hančí se chopila mikrofonu a už to jelo :) A ten proslov, to bylo moc hezký.

Padlo i pár slz, ale stále nevíme, jestli Mája na Tyršovce stráví i svůj 10. rok

Lucka neohroženě vrhala po přítomných sexy pohledy :D

Maruš se zase jednou něco nepovedlo, no . . .

Ehm, NO COMENT :)

"Školní kapela" byla skvělá

Hádejte KDO, mi vlezl před objektiv :D . . .

Petr se psychicky připravuje na výstup :)

Petrovi se podařilo zaujmout i náročnější publikum :)

Naše stár Eli :)

A nakonec Kohout . . .

Eloun a Honza

2008-06-15T21:59:00.003+02:00

He :) Někde v tmavém koutu mého disku jsem vyštrachala fotku Elíka a Honzy z Osvětimi :)

Kiss - staré dobré časy a nekonečná show

2008-06-07T15:28:00.008+02:00

Včerejší noc jsem strávila na koncertě legendární glamrockové skupiny Kiss v O2 Areně. Od koncertu jsem čekala hodně, ale to, co přišlo mi vyrazilo dech. O2 Arena narvaná k prasknutí, úžasná hudba, desítky reprobeden, nadšení fanoušci, euforická nálada a hlavně nestárnoucí Kiss. Kdybych nevěděla, že celé Tour Alive je oslavou 35. narozenin Kissáků, snadno bych uvěřila, že tahle skupina je na vrcholu svých sil.

Tak se mi poprvé podařilo zažít správný rockový koncert :) Ale neslyšim dotěďka :D

Protože vydržet celé dvě hodiny skákat, zpívat, řvát a navíc předvádět neskutečné výkony na elektrické kytary - to je fakt síla. Každý ze čtyř Kissáků se za celou show předvedl alespoň v jednom sólu - ať už bubeník Eric Singer (Catman), který zvedl ze sedadel celou halu, Gene Simmons hrající na kytaru a plivající krev (ano, nikdy bych neuvěřila, že celá hala čeká na to, až se jeden poblije) s maskou The Demon, Spaceman Tommy Thayer se svou kytarou nebo nesmrtelný Paul Stanley v masce Starchild a jeho nekonečné kytarové variace.

Kiss dostali do té správné rockové nálady celou halu a to se často nevidí. Byli prostě skvělí a já sem si to užila i přes to, že jsme byli ve Skyboxu (který vůbec není k zahození). Ono totiž je fajn chodit si do ledničky pro Mattoni a Colu a když se vám zachce, tak se můžete podle libosti zavřít na záchodě, nebo se natáhnout na gauč, nebo koukat na telku nebo taky hopsat na balkoně a taky si můžete objednat večeři - ALE - kdo by tohle dělal, když TAM byli KISS !?

Zazněly i takové hity jako Rock And Roll All Night, 100 000 Years nebo I Was Made For Lovin' You. Přidali se všichni i přes jazykovou bariéru, která se z počátku zdála fakt moc velká na to, aby Češi pochopili o čem je rockový koncert.

Ale nakonec to bylo fakt skvělé :)Na tenhle koncert budu vzpomínat ještě hodně dlouho . . .

(fotky nejsou moje - prostě nemělo cenu fotit na takovou dálku a na takovém světle . . .)

Tábor

2008-04-24T17:47:00.009+02:00

Včera jsme byli se školou na exkurzi v Temelíně (Tam toho k focení moc není.) a následně v Táboře. Věděla jsem, že Tábor je hezký, ale že až tak moc, to jsem fakt netušila. (A to kolem jezdíme na chatu). Nějak jsme prošmejdili historické centrum, ale prostě jsem nestíhala moc fotit - furt byla nějaká činnost. A v pauze na oběd, kdy se všichni hrnuli ke stánkům se zmrzlinou, jsem šla do antikvariátu. (No prostě chování pro mě typické :) Ale celkově to byl moc fajn `vejlet` :)

Lidé

2008-04-23T19:50:00.009+02:00

Při příležitosti dnešní exkurze do Temelína jsem měla možnost začít dokumentovat lidi ze školy, které mám svým způsobem ráda :) Vyfotit je tak, jak je vidím, nejen hledáčkem foťáku, ale i svým srdcem.

O rok starší

2008-04-22T19:06:00.009+02:00

Dneska je to patnáct let co se znám :)

Dnešek nezačal nějak slavně. Ráno jsem se vzbudila, došourala jsem se do kuchyně, udělala jsem si toast a z recese jsem do něj zapíchla svíčku. Měla jsem pocit, že tenhle den nebude stát za moc. Tak jsem tam ráno seděla, taťka ještě spal, mamka byla v Benešově a Charlie žvýkal kukuřici a venku pršelo. Cestou na bus, jsem si dala předsevzetí, že dneska o svých narozeninách nikomu neřeknu - schválně kdo si vzpomene :) No, nakonec se ke mě hlásilo dost lidí. (Moc jim všem děkuju.)

Ve škole jsem to nějak přežila, ale když jsem přišla domů, tak jsem se svalila na pohovku a usnula. Zase se mi zdály ty sny, jak mě na školu nevezmou a tak, prostě jsem z toho byla fakt mimo.

Až večer jsme se všichni nějak sešli doma - dostala jsem dort a kytku - nakonec ty narozky byly fajn :.)

No a ještě teď se dívám na stránky gymplu a víte co? Už tam jsou výsledky :)

Vzali mě i Hančí :) Mám hroznou radost :) Je to nejlepší dárek :..)

Nový začátek

2008-04-13T21:54:00.005+02:00

Tak už zase funguju. Dávala jsem si pauzu, protože události posledních dnů už i na mě byly trochu moc. Opět jsem oběhla doktory, ale tentokrát jsme alespoň k něčemu došli. Musím říct, že člověku takové ty věci, jako co je v životě důležité a že zdraví není samozřejmost dochází fakt pomalu (někdy). Byla jsem z toho hotová. A kdo by nebyl, když se z půlročních problémů s „ledvinami“ vyklube šílenost o rozměrech osm krát já nevim kolik centimetrů, která vám tlačí na orgány v dutině břišní. A ještě vám v nemocnici oznámí, že by to mohla být rakovina. ALE NENÍ. Tak mi život přeběhl před očima . . . No, toliko o mém zdravotním stavu.

Jak píše Eli, tak zítra máme zase pondělí, což znamená, že se domů dostanu ve slušnou dobu a opět bude Dr. House, maják naděje a světla v jinak pochmurném týdnu.

Jenže dneska je ještě stále neděle, sice večer, ale neděle to pořád je. Tak jsem přes víkend zase jednou byla na chalupě. Uznávam, že je tam fajn, i když cesta tam je nic moc a člověk tam toho moc neudělá, stejnak je tam fajn :)

V sobotu jsem se flákala, něco jsem nafotila a konečně jsem přesadila svoji zuboženou bonsai. Teda, musím se přiznat, že se ze mě stal pasivní zahradník, to znamená, že já diriguju mamku, která kytkám rozumí (mě nevyroste ani hrášek) a tak nějak utváříme vzhled zahrady. No a abych si to teda vyzkoušela tak jsem začala hrabat ďouru, nadšení pro aktivní zahradničení u mě nezůstalo dlouho, protože mi začlo být blbě (nesmim se teď nějak moc hýbat). Prostě je ze mě krypl.

A dneska jsem se pustila do vyklízení skladu, ze kterého se chystám udělat svůj pokoj, abych si měla kam na chatě zalést. Objevila jsem tam pod hroudou papírových utěrek porcelánové servisy, které zřejmě naši dostali jako věno. Tak jsem seděla na podlaze a pomalu jsem se probírala těma věcma a přemýšlela jsem co to asi je, nebo mohlo být . . .

Mám ICQ

2008-04-11T14:12:00.002+02:00

458-176-246

Dělej, že něco děláš . . .

2008-03-30T15:13:00.009+02:00

Máme neděli. Čas se posunul o hodinu dopředu.

Víte, že mi připadá, že se kolem nic moc neděje? (Dobře, až na ty nepokoje v Tibetu) Ale, zase na druhou stranu, na to, že se nic neděje, toho po nás chtějí ve škole nějak moc. Je to divné :) Včera jsem strávila 8 hodin (jen) nakupováním . . .

Mám toho dost ještě dneska. A taky se mi nechce nic dělat, ale je toho hodně a času je málo, technicky o hodinu méně.

Tak si užijte zbytek neděle :)

Marie Antoinette

2008-03-15T17:34:00.005+01:00

Krásný film o životě, nejen na konci 18. století.

Sofia Coppola opět nezklamala (Lost in Transalation), snad jen sem měla trochu strach z Kirsten Dunst v hlavní roli. Ale kupodivu jí role mladičké královny Francie sedla.

Celý film je nádherně podbarvený rockovou hudbou, která ještě umocňuje dojem okázalosti a fádnosti tehdejšího Versailles.

Dalo by se říct, že Coppola vypráví příběh o lidech chycených v mocnářských pletichách, o nesmyslnosti dvorské etikety, o lidech, kteří ještě nestačili dospět a již se stali "veřejným" majetkem a byli svázáni hloupými pravidly.

Marie Antoinetta, byla v patnácti letech provdána za francouzského prince Ludvíka XVI., pozdějšího krále Francie.

Příběh ji vykresluje jako „rockovou hvězdu“ - rozmarnou, nespoutanou, krásnou, umělecky nadanou, ale hlavně znuděnou. Divili byste se? Celý život byla nucena trávit ve Versailles, zlaté kleci, tak vzdálené od Paříže. A tak rozhazuje penězmi ze státní pokladny, vymetá večírky, šampaňské teče proudem, hraje hazardní hry a nevyhýbá se ani mužům . . .

Ale přes to všechno nepřestává být lidská, milující a chápající . . .

Dávám 100%

Dialogy k nezepalacení

2008-02-28T08:53:00.008+01:00

Sedím před plnou mísou salátu, talířem na kterém se vrší řízky, moje skvělá babička udělala sváteční oběd . . .

Babička: "Tak si říkej kolik chceš salátu."

Já: "Babi, promiň, ale dneska nemůžu nic jíst."

B: "Tak si dáš potom."

Já: "Uhmm . . ."

B: "Tak aspoň polívku, ne?!"

Já: "Ne, díky. Fakt nemůžu, dyť víš, jak to mám s tím břichem." (Slepé střevo s.r.o.)

B: "Tak aspoň řízek!"

Já: "Vážně ne."

B: "Trochu salátu, to můžeš."

Já: "Eheee"

Strejda: "Mami, tak ji nenuť! To je jako řikat abstinentovi, dej si pulku, dej si pulku!"

___________________________________

K: "Babička rožla, aby viděla na tepich, vzala cukle, pomalu přežvykovala pečky a šla nakrájet kobzole."
(Teď jste Pražáci v řiti, co?) xD

___________________________________

Linda: "V té mikině vypadáš jako Novotný."

Já: "Hmm. Díky." (Vážně jsem si vždycky přála vypadat jako Novotný)

__________________________________

Sestra: "Tak vy jdete na SONO?"

Otec: "Ano."

Sestra: "A to jsou . . .?"

Otec: "Dvojčata. Asi to budou sestry."

__________________________________

Dálkový autobus přijíždí do Brna, Pražáci se hrnou k oknu . . .

A: "Ty vole, Brno!"

B: "Vole, foť to! Ty vole, hustý!"

A: "Ty vole, podruhý v životě sem v Brně!"

B: "Ty vole, čum - ten kostel! Vole, fotíš to?"
__________________________________

Novotný: "Seš komunista?"

Já: "Ne."

Novotný: "Proč tam máš tu vlajku?" (na batohu mám připíchnutou vlajku GB )

Já: "Jen tak."

Novotný: "Seš Brit?"

Já: "Ne."

Novotný: "A sere tě to?"

_________________________________

V němocnici v kartotéce:

Zoufalá korejská matka se synem : "He has a problems with his secret parts."

Sestra za přepážkou: "Ale JÁ VÁM NEROZUMIM."

Já: "Can I help you?"

Zoufalá korejská matka: "Yes. He has a problems with sex parts."

Já: "Uhmmmmmmmm . . ."

Zoufalá korejská matka: "I explain it . . ."

Já: "I understand you."

Všichni čumí na mě.

Já: "Ehh... má problémy s pohlavním orgánem . . ."

Tak normálně . . .

2008-02-26T21:47:00.007+01:00

Koukala jsem na bezkonkurenční film z prostředí stalinovského Ruska - prostě síla:
_________________________________

Natvrdlý voják : "A čí ty jsi?"

Blonďatá holčička : "Já sem svoje"

Voják : "Ale čí?"

Holčička : "Maminky a tatínka."

Voják : "A koho máš radší?"

Holčička : "Já, Já mám ráda .......... já mám ráda STALINA!!!"
________________________________

Perly

2008-02-25T19:22:00.001+01:00

Šňůra perel roztrhla se.

Perly tak jako ty slzy dopadly do klína,

víš chtěla ti říct . . .

Neví, jen tiše tě proklíná.

Vzpomínky, tak jako ty perly

rozkutálely se kdo ví kam.

Kde konec je těm šťastným chvílím,

radostným vzpomínkám?

Perly se kutálí,

tvá krev smáčí čepel nože.

Kapky krve,

jako perly, rozutekly se do všech stran.

Ach bože . . .

Konec pohádkám.